Recenze a ohlasy na knihu

Knihu není třeba číst chronologicky, čehož jsem využil. Z hlediska osobních preferencí jsem nejprve zhltnul kapitoly vodácké, které postupně gradují – nenápadná Olšava, klasická Morava, profláknutý Dunajec, řeky v Alpách, nepálská Karnali, … Autorův styl psaní a práce s českým jazykem (já totiž zbožňuju, když si s naší mateřštinou někdo hraje) mě nadchnul natolik, že jsem si co nejdřív musel pročíst také kapitoly „filozofické“, na které mě výše popsané autorovo vidění světa vyloženě navnadilo. Na konec jsem si nechal kapitoly horolezecké. U těch jsem si nejprve myslel, že si pročtu jenom ty, u kterých mě zaujme destinace, ale v pokročilé fázi čtení už jsem nechtěl z knihy vynechat ani písmenko a zhltnul jsem je všechny. U horolezeckých kapitol mi kolikrát běhal mráz po zádech, když jsem si představil, jaké utrpení asi musely prožité zážitky přinést či jak blízko průšvihu aktéři byli. A neskutečně mě bavilo, jak tyto strasti a útrapy dokáže autor popisovat s nadhledem, pozitivním přístupem a velice často i s notnou dávkou osobitého humoru. 

Přiznám se, že jsem vůbec nečekal, že mě kniha Dobrodružství v prášku tolik chytne, ale o to větší radost jsem měl, když jsem ji dočtenou zavřel a mohl si pro sebe s radostí konstatovat, že vznikl další povedený kousek, který se díky části obsahu dá bez potíží zařadit do vodácké části knihovny.

Celá kniha mě neskutečně bavila. Těžko ji zařadit do jednoho žánru, což hodnotím kladně, protože se čtenář nemá šanci nudit. Alespoň já jsem se nenudil ani chvilku.“